Byt č. 3 je poškozen výbuchem v celém rozsahu. V bytě umístěný plynoměr byl zajištěn jako věcná stopa č. 1 a po provedených zkouškách těsnosti potrubí, které nebylo výbuchem poškozeno bylo též zajištěno topidlo MORATHERM 731, které při zkoušce těsnosti vykazovalo únik plynu jako věcná stopa č. 2. Byt č. 4 v prvním patře je poškozen výbuchem včetně stavebních konstrukcí a zařízení bytu. Z ohledání prostor v objektu je zřejmé, že místem úniku plynu a následného výbuchu byly prostory bytu č. 3 v prvním patře.

 

1. Provedení detailní fotodokumentace pro zjištění tlakových a směrových účinků výbuchu, tak aby bylo možné určení charakteru výbuchu.

     Z hlediska reakční rychlosti procesů a hodnot vzniklých tlaků lze tyto rozdělit na:

            rychlost reakce řádově 10 m.s^-1

            vzniklé tlaky dosahující hodnot 0,01 Mpa

            rychlost reakce řádově 100 m.s^-1

            vzniklé tlaky dosahující hodnot až 1,1 Mpa

            rychlost reakce řádově 1000 m.s^-1

            vzniklé tlaky dosahující hodnot vyšších než 1,1 MPa

 

 

Přitom je důležité zachytit detailními záběry stav všech pantů oken a dveří, stav zámků, rámů apod., které podají velmi věrný obraz tlakových působení.

 

2) Provede se posouzení stavu plynového zařízení, v případě, že jako v uvedeném případě je plynové zařízení nepoškozené, rozhodne se o provedení tlakové zkoušky těsnosti, aby bylo možné určit zdroj úniku plynu. V daném případě, kdy byly sice výbuchem silně poškozeny konstrukce (propadnuté stropy apod.), potrubí rozvodu plynu a plynové spotřebiče (podokenní topidla) byly dále ukotveny na zdech bylo rozhodnuto o provedení této zkoušky ve dvou etapách:

a) provedení zkoušky těsnosti rozvodu plynu od uzávěru před plynoměrem až k uzavřeným uzávěrům před spotřebiči

b) provedení resp. pokračování zkoušky postupným otevíráním uzávěrů před spotřebiči a zjištění stavu těsnosti spotřebiče

     Při tom to postupu byl v případě jednoho spotřebiče, podokenního topidla zjištěn po otevření uzávěru vysoký únik plynu, který ukazoval buď na poškození rozvodu plynu v topidle nebo na poškozenou pojistku apod. Proto bylo rozhodnuto v případě tohoto spotřebiče o provedení jeho expertízy. Detaily jsou dále uvedeny v části zjištění.

 

Na základě zajištěných následujících věcných stop:

a)      Věcná stopa č. 1

Plynoměr č. 5145308 s údaji VČP a.s. 0005145308-021-88-06-5, číselný stav 00076

 

b)     Věcná stopa č. 2

Plynové topidlo MORATHERM typ 731, výrobce Moravia, n.p., rok výroby 1971, výrobní číslo 3100

 

Bylo provedeno ohledání věcných stop s těmito závěry:

Věcná stopa č. 1 - Plynoměr

Plynoměr nemá žádné viditelné stopy po poškození výbuchem. Tlakovou zkouškou vzduchem a kontrolou pomocí vodního U-manometru bylo zjištěno, že plynoměr nevykazuje únik plynu, zařízení je těsné v celém rozsahu a nebylo zdrojem úniku plynu.

Věcná stopa č. 2 — Plynové topidlo Moratherm typ 731

Plechová část pláště čelní stěny topidla je viditelně prohnutá vlivem výbuchu dovnitř – viz obrázek 1.  Horní část krytu topidla chybí, těleso topidla je pokryto prachem a zbytky omítky.

 

Obr. 1 – Pohled na čelní stranu topidla Moratherm typ 731 s viditelným prohnutím do topidla v důsledku výbuchu.

 

Vlevo od ovládacího prvku pojistky plamene je na plechové části instalována plastová páska červené barvy s viditelným poškozením a prohnutím – viz obrázek 2. Na obrázku 3  je pohled na spodní část krytu s páskou a instalovaným tělesem pojistky plamene.

 

Obr. 2 – Pohled na horní a zadní část topidla s připojenou hadicí pro kontrolu těsnosti.

Obr. 3 – Pohled na spodní část horního krytu, v popředí vlevo instalovaná páska zakrývající   otvor po tlačítkách hlavního vypínače a vypínače proudu do žhavicí spirály, nahoře pohled na kohout s termoelektrickou pojistkou plamene

V zadní části topidla je v jeho středové části trubka odvodu spalin a v pravé zadní části vystupuje potrubí přívodu plynu, které směřuje k základně topidla dolů a po té pomocí 2 kolen pokračuje přívodní částí ukončenou šroubením — viz obrázku 5. V tomto místě bylo připojeno zařízení pro ověření těsnosti přívodního potrubí a vlastního topidla — připojení je patrné z obrázků 2 a 4.

 

Po natlakování vzduchem byla zjištěna naprostá netěsnost a únik vzduchu v tělese kohoutu s termoelektrickou pojistkou, který byl prokázán pěnotvorným roztokem. Při  bližším  ohledání  topidla   bylo  zjištěno,  že je  vybaveno  kohoutem s termoelektrickou pojistkou typ 972.020, u které byl odstraněn elektromagnet jak je patrné z obrázku 5 a 6 — kotva cívky elektromagnetu s dvěma měděnými vinutími ležící na ocelové trubce za místem připojení ke kolenu vstupujícího do tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou.

  

Pro účely ověření stavu kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020 byla provedena jeho demontáž ze spotřebiče a poté demontáž jednotlivých částí za účelem ověření jeho stavu.

 

Příčinou výbuchu plynu v objektu byl únik plynu z tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020, instalovaný na plynovém topidle Moratherm typ 731. K úniku plynu z tělesa kohoutu s termoelektrickou pojistkou typ 972.020 došlo v důsledku neodborného zásahu do zařízení, kterým došlo k odstranění ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 9 v obrázku 6), kotvy dosedající na cívku elektromagnetu (pozice 1 v obrázku 6), cívky elektromagnetu (pozice 2 v obrázku 6 ), pružiny přitlačující kuželku kohoutu (pozice 4 v obrázku 6), přítlačné pružiny ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 8 v obrázku 6), podložky nad rozlisovanou plochou na osičce (pozice 14 v obrázku 6) a pružiny  (pozice 16 v obrázku 6) pod tlačítkem ovládacího knoflíku kohoutu (pozice 12 v obrázku 6).

Demontovanou cívku elektromagnetu dokládá obrázek 5, chybějící ventil těsnicí na dosedací ploše (pozice 9 v obrázku 6) a přítlačnou pružinu ventilu těsnicího na dosedací ploše (pozice 8 v obrázku 6)  dokládá obrázek 7 po demontáži uzavírací zátky tělesa kohoutu (pozice 7 v obrázku 6.

 

Obr. 4 – Pohled na zadní část plynového topidla Moratherm typ 731 s připojením pro účely tlakové zkoušky těsnosti rozvodu plynu a zařízení topidla

Obr. 5 – Detailní pohled na spodní část kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde na trubce v dolní části obrázku leží demontovaná kotva z tělesa pojistky plamene

 

Obr. 6 – Kohout s termoelektrickou pojistkou typ 972.020

Obr. 7 – Pohled do spodní části kohoutu s termoelektrickou pojistkou, kde došlo k demontáži

 

Zdrojem iniciace mohlo být zapnutí lednice, zapnutí spínače el. osvětlení, použití otevřeného ohně apod.

Na schématu v obrázku 6 uvádím přehled všech demontovaných prvků z tělesa pojistky (označené zeleně) a v důsledku toho volný průtok plynu pojistkou (označeno žlutě).

 

Obr. 8 – Pohled na objekt, kde došlo k výbuchu